3.2.Hlavní metody používané v poradenství - SNN v ČR-Vysočina

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR,z.s.
Krajská organizace Vysočina,p.s
O nás
Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR,z.s.
Krajská organizace Vysočina,p.s
Havlíčkův Brod Žďár na Sázavou Třebíč Jihlava Pelhřimov
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

3.2.Hlavní metody používané v poradenství


3.2. Hlavní metody používané v poradenství

3.2.1. Pozorování

Už při prvním kontaktu se žadatelem o službu si pracovník všímá jednání a vystupování uživatele, jak reaguje, zda je schopen se po celou dobu soustředit, jeho chuti spolupracovat, způsobu řeči a komunikace. Výrazně atypické jednání nebo chování uživatele uvede do svých poznámek ze šetření, se kterými pracuje po celou dobu poskytování služby.


3.2.2. Rozhovor

Aby byl poradce schopen začít pracovat s uživatelem, musí od něho (případně podle potřeby od rodiny) získat základní informace potřebné pro poskytnutí konkrétní podpory či pomoci. Uživatel si sám určuje své cíle a priority.


3.2.3.Šetření

V rámci rozhovoru provádí pracovník podle potřeby také anamnestické šetření, většinou formou ústního dotazování. V případě potřeby může být použita i forma dotazníkového šetření). V některých případech je nutné údaje získané v průběhu rozhovoru doplnit i dalším šetřením (v rodině, místě bydliště, na příslušných úřadech ad.). Získané informace třídí a vyhodnocuje je.
Identifikace požadavku, očekávání a osobního cíle, se kterým uživatel do poradny přichází
Pracovník vychází z identifikace požadavků, očekávání a specifických potřeb uživatele, ale i jeho možností a schopností.
Spolu s ním společně plánuje, formuluje problém nebo přání, se kterým uživatel přichází. Pokud je to možné, je také společně stanoven osobní cíl uživatele. Dalším krokem je nabídka pracovníka na řešení dané situace a konkrétní postup. Na těchto krocích se uživatel aktivně podílí. Společně pak vyhodnocují průběh a výsledky, popřípadě mění průběh poskytování služby s ohledem na osobní cíle, potřeby, schopnosti, zdravotní stav uživatele, jeho přirozené sociální prostředí, ale také s ohledem na možnosti poskytovatele.


3.3. Vedení uživatele služby

Pracovník podle potřeby vede uživatele při řešení problému, vyhotovuje mu případně potřebné písemnosti, doprovází jej, intervenuje v jeho prospěch apod.


3.4. Vyhodnocování průběhu služby, jejího přínosu pro uživatele

Dojde-li k vyřešení situace či problému uživatele k jeho spokojenosti, je služba ukončena. Pracovník na závěr provede vyhodnocení průběhu celé služby a v součinnosti s uživatelem i její efektivitu přínos pro zlepšení jeho sociální situace, vyřešení problému, sociální začlenění uživatele, větší osamostatnění ad.


3.5. Možná rizika v poradenské práci

Individuální práce s uživatelem je velmi náročná. Pracovník musí často počítat s určitou nedůvěrou uživatele ke své osobě i institucím. Je také třeba brát do úvahy situace, ve kterých uživatel neříká plnou pravdu, neumí svůj problém vysvětlit nebo jen částečně, zamlčuje nebo zkresluje údaje. Pracovník také neslibuje nebo nenabízí podporu či pomoc, o které si není jist, že je reálná, neměl by podle možností slevovat ze zadaných postupů a požadavků, na kterých se s uživatelem dohodl. Ve vztahu k němu je důležité projevovat rozhodnost, kompetentnost a kvalifikovanost. Neocenitelná je dlouhodobější praxe se zdravotně postiženými, která u uživatele může zpravidla vyvolat důvěryhodnost a větší ochotu spolupracovat. Pracovník si musí vždy zachovat profesionální přístup – např. neoslovovat uživatele jménem, pokud o to sám nepožádá, (a to i v případě, že se jedná o mladšího uživatele - od 18 let by se mělo vždy vykat), nepůjčovat peníze, nenechávat přespat uživatele ve své domácnosti, nekupovat mu osobní věci za vlastní peníze apod.








Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky